|
|
Female Gothic in Sarah Waters' Fingersmith and The Little Stranger
Gajdošíková, Veronika ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Higgins, Bernadette (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dvěma romány autorky Sarah Waters, Zlodějkou (2002) a Malým vetřelcem (2009), které zkoumá z pohledu dvou rozdílných teorií ženské gotiky, subžánru gotické literatury. V obou knihách se u ženských postav hojně vyskytuje pocit uvěznění v domě, ve kterém žijí, temno a nadpřirozeno. Všechny tyto prvky jsou pro definování ženské gotiky zásadní. Na romány budou postupně aplikované dvě teorie. Autorkou první je Anne Williams, která ženskou gotiku staví do opozice k mužské. Tyto módy rozlišuje podle formy vypravěče, přístupu k nadpřirozeným elementům a závěru děje. Druhým konceptem bude pohled Ellen Moers, která do ženské gotiky řadí všechny gotické knihy napsané ženami, avšak klade také důraz na prostředí, ve kterém se příběh odehrává, a na pocity, které v ženských postavách vzbuzuje. Předmětem následné interpretace budou vypravěč, nadpřirozené prvky a zakončení každého z románů Pozornost bude dále soustředěna na domy a blázince, které se ve Zlodějce a Malém vetřelci vyskytují, a pocity uvěznění, beznaděje, pochmurna a temna, které v ženských postavách vyvolávají. Cílem této práce je zjistit, zda podle Williams Zlodějka a Malý vetřelec spadají spíše do ženské nebo do mužské gotické literatury, a ověřit, zda je možné obě díla zařadit do ženské gotické literatury tak, jak ji...
|
|
|
The Country House Revisited: Variations on a Theme from Forster to Hollinghurst
Topolovská, Tereza ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Franková, Milada (oponent) ; Nagy, Ladislav (oponent)
Disertační práce zkoumá tematiku anglického venkovského sídla ve vybraných dílech autorů 20. a 21. století, jmenovitě E.M. Forster, Evelyn Waugh, Iris Murdoch, Alan Hollinghurst a Sarah Waters. Šíře a rozmanitost literárních ztvárnění odráží rozrůznění fyzické podoby venkovského sídla a umožňuje jak zahrnutí jeho menších variant, tak i pozůstatků vznosných paláců stojících na pokraji zničení. Venkovské sídlo je nahlíženo v širším společenském a kulturním kontextu, včetně soudobého vývoje architektury. Vzhledem k výjimečným evokačním a integračním vlastnostem, které filozofové Martin Heidegger a Gaston Bachelard připisují prostoru domu obecně, umožňuje koncept venkovského sídla pojmout značně široké spektrum témat. Jeho jedinečná soustřeďující povaha se odráží ve vysoké míře intertextuality zastoupené v jednotlivých dílech a zároveň umožňuje úspěšné zapojení různých časových zvláštností, které často vymezují venkovské sídlo vně běžného toku času. Interpretace venkovského sídla v rámci soudobé prózy, architektury a poetiky prostoru mu umožňuje akcentovat různé podoby bydlení. Následkem toho mohou být literární ztvárnění současně chápána jako předobrazy i odrazy soudobé praxe bydlení. Klíčová slova: venkovské sídlo v próze, venkovské sídlo, poetika prostoru, bydlení, literatura a architektura,...
|
host ::
RSS.